Po stopách gotiky

Naše druhá výprava na Pražský hrad se nesla v duchu gotiky. Jsme již celkem ostřílení cestovatelé do minulosti, takže popis Staroměstské mostecké věže a Karlova mostu, jsme dávali na "první dobrou". Tentokrát jsme se na Karlově mostě zastavili trochu déle v místě, kde kdysi ukončili život Janovi z Nepomuku. Kdyby on tenkrát tušil, že za pár století budou turisté přistupovat k plastice s jeho příběhem a věřit, že pouhý dotyk na zlatou plošku vyplní i ta nejtajnější přání! Ten by se divil! Asi na tom něco bude a asi si někdo z naší třídy přál, aby paní učitelka nezapomněla na svůj slib ohledně trdelníku a zmrzliny. Hned za Mosteckou věží to totiž náramně vonělo a pan cukrář se na nás líbezně usmíval. Oči nakupavaly a bříška měla co dělat, aby porci zvládla! Nohy se zdály být také tentokrát pomalejší a Nerudova ulice strmější a delší než posledně! To ty trdelníky! Nejrychleji byla na hradě Betka s paní učitelkou! Bude to asi tím, že nemlsaly :). Na první nádvoří jsme se dostali přes povinnou prohlídku detektoru kovů a hned zamířili k Mihulce. Tu jsme si ale jen ukázali spolu s Jelením příkopem. Čekaly nás totiž další skvosty - nádherné interiéry Katedrály sv. Václava, Víta a Vojtěcha. Potichu jsme procházeli v místech, ze kterých historie přímo dýchala. Obdivovali jsme výzdobu kaple sv. Václava s korunní komorou, kde jsou za sedmi zámky uloženy korunovační klenoty, litovali jsme, že se nemůžeme podívat do Královské hrobky a samozřejmě si prohlédly nádherné rozety. Naším dalším cílem byl Starý palác s Valdštejnským sálem. Nemohli jsme uvěřit, že panstvo vjíždělo až sem přímo na koních a pořádalo rytířská klání. Však se také schodům, které do sálu vedou říká Jezdecké schody. Podívali jsme se zde také na pražské věže z oken, která zažila druhou pražskou defenestraci a prohlédli si Síň Zemských desek. Ze Starého paláce jsme zamířili do Zlaté uličky a dále do Daliborky. Při prohlídce mučírny a hladomorny jsme si říkali, že jsme rádi, že středověk prožíváme pouze prostřednictvím učebnic a knih. Naše putování pokračovalo směrem na Petřín. Tam jsme se na příjemném místě pod Strahovským klášterem a s kouzelnou vyhlídkou na Prahu naobědvali a dovolili nohám, aby si odpočinuly. Škoda, že nám k tomu sprchlo. Petřínský kopec jsme, vzhledem k času, už jen vyběhli a zamířili k lanovce. Hladové zdi jsme zamávali cestou na Újezd a zasteskli si, že jsme i tentokrát měli málo času. A to jsme si na pražskou gotiku vyhradili celý den! Uvidíme, kam se vypravíme příště. Vždyť i v době husitské se v Praze děly věci!!!