1. A

Naše malé třídní divadélko, složené z dětí jako vajíček, housenek, kukel i motýlů, zpečetilo babí léto smíchané s podzimem a dalo dětem možnost prožít cestu proměny.

Třídní den se stal dnem, ve kterém dobrých knížat Václavů byla plná třída.

Třída jako mraveniště a mraveniště ve třídě. Malá živá mravenčí farma ve třídě vytvořila, společně s nepostradatelnou lupou, badatelské místo. Děti v ní našly  zahradní mravence, vajíčka i ponravu.

Odpovědět si na otázku k čemu využít plodiny ze zahrady na podzim, spočítat, kolik čeho v košíku máme, očichat, potěžkat, ohmatat, to vše může spojit děti a přírodu.

Když děti vidí úl na vlastní oči, vezmou do dlaně včelu a poslechnou si příběhy ze života královen, je to zajímavé a zábavné zároveň. Když k tomu vymyslí ještě kupu otázek, dozvědí se třeba i to, co v úlu udělají včely s nezvaným návštěvníkem sršní.

Pohyb venku, kapela z klacíků, lístky vrby ovládané dechem a dopravní značky na vlastní oči, to je „škola venku“ v podání 1.A.

 „Hlavy dohromady dáme,

z písmen slova poskládáme.

1.A se učí dost,

vždycky je to pro radost.“