S čerty nejsou žerty...
....a to ani, když se za nimi vypravíte zcela dobrovolně až do Pěnkavova dvora!
O tom se přesvědčila hrstka statečných z naší třídy. Většinu našich kamarádů přemohla ve druhém prosincovém týdnu rýma, kašel či jiná nepříjemnost. Čertovskou pohádku, na kterou jsme se těšili již dlouho dopředu, jsme si ale ujít nechat nemohli. Autobus nás odvezl zasněženou a mrazivou krajinou do Takonína, kde už na nás čekal "děsivý" Lucifer, nezbedný Lucifírek i švihácký dragoun. Dragoun nás nejprve pozval do příjemně vyhřáté stodoly, kde jsme se ohřáli a posilnili se svačinou. Po té spolu s ostatními rozehrál první část pohádky o vojákovi, kterému se v jeho domě usídlili čerti, zatímco on musel odejít na vojnu. Čerstvý sníh dodal příběhu pravou pohádkovou atmosféru a my jsme sledovali čertovské kousky se zatajeným dechem. Líbila se nám světelná show i chytré skutky, díky kterým nakonec nad čerty zvítězil. V další části programu jsme si s Lucifírkem vyzkoušeli drát peří, tesař nám prozradil, jak se co nejšikovněji postavit k pile a Lucifer nás zase provedl Vánocemi našich prababiček a seznámil s dávnými vánočními zvyky našich předků. Když jsme pohodlně seděli v autobuse a užívali si zpáteční cestu, nejednoho z nás napadlo, jak to bude s těmi čerty zítra, až přijdou přímo k nám domů! A bude mezi nimi i Lucifírek? To by šlo......!
