Tak jsme se dočkali (2.C)

Každý čtvrtek máme v našem obrázkovém třídním rozvrhu ikonku plavčíka a to znamená, že se chodí plavat! Na plavání jsme se všichni těšili opravdu hodně, což je jasné, protože skotačení ve vodě milují snad všechny děti na celém světě!! My jsme se naší první lekce dočkali už 21. září. Nejprve jsme si před školou řekli, jak se správně a bezpečně chovat v šatnách a sprchách, aby někdo, místo vodních hrátek, neskončil s boulí či odřenou bradou a nedělal společnost paní učitelce. Děvčata měla přípravu do bazénu o poznání složitější než kluci, protože si od paní učitelky musela nechat "nasoukat" bohatou hřívu vlásků pod mnohdy nepříjemné gumové čepice. Nedá se nic dělat, předpisy jsou předpisy a bez čepic se neplave! Nakonec to ale slušelo úplně všem! To už pro nás přišel pan plavčík, který se nám bude po celý školní rok během plavání věnovat. I on nám pověděl, co dělat a jak se během lekcí chovat, abychom si plavčo užili co nejvíce. Náplní první hodiny bylo správné dýchání a nácvik splývání.To nám celkem šlo a pan plavčík nás chválil.Líbilo se mu také, že jsme téměř všichni už teď zdatní plavci. A protože jsme skutečně prokázali hned během první hodiny mnohé plavecké dovednosti, dovolil nám, abychom si vzali v závěru lekce všelijaké desky, žížalky, plováky a další hračky a užili si volnou zábavu. Paní učitelce se zdálo, že jsme snad ve vodě trávili celé letní prázdniny, jak jsme si zařádili! 45 minut v bazénu uteklo rychle a my jsme se museli pro tentokrát s panem plavčíkem rozloučit. Čekala nás ještě trasa sprchami, šatnou a "fénovacím koutkem". Před zpáteční cestou jsme se ještě stačili posilnit svačinami, a pak už jsme vyrazili do školy za dalšími povinnostmi čtvrtečního dopoledne. Tak dlouho nám snad cesta do školy ještě netrvala, ale paní učitelka se jen usmívala, protože jí bylo jasné, že po takovém sportovním výkonu, obtěžkáni aktovkami a batůžky s věcmi na plavání, přece nohy dělají ty nejpomalejší kroky a krůčky!