18. 11. – 3. třídní den v 6. C
V listopadu jsme třídní den věnovali nezištné laskavosti. Navštílvili jsme domov pro seniory v Šeberově, kde jsme s místními klienty strávili přibližně 90 minut hraním karetních a deskových her.
Již dříve jsme se s žáky domluvili, že se budeme inspirovat projektem Jsem laskavec. Žáci nejprve podali návrhy na aktivity i cílové skupiny, kterých by se měl náš laskavý skutek týkat, a následně se hlasovalo. Aktivita, kterou jsme jako třída nakonec vykonali, byla zvolena také s ohledem na čas potřebný k přípravě i realizaci.
Rozhodlo se tedy, že pojedeme za seniory a připravíme jim dopolední rozptýlení. Žáci utvořili dvojice a trojice a sami vymysleli, jaké hry (vzhledem k možnostem klientů) připraví.
18. listopadu jsme den začali ve třídě, kde jsme si povídali mimo jiné také o stáří, o našich starších příbuzných a o tom, jak tráví čas, jak často se s nimi potkáváme atp. Příjemně naládění jsme vyrazili do domova.
Pro žáky byla návštěva náročná, poučná a radostná zároveň. Mnoho z nich se s takto starými lidmi, kteří se často nemohli hýbat zcela samostatně a měli problémy například s jemnou motorikou či sluchem, setkalo poprvé. Několik čiperných seniorů se nemohlo dočkat až si zahrají karty, šachy či Člověče, nezlob se, byli však i tací, kteří na akci přišli, aby nebyli sami, nechtěli hrát a ani si povídat, stačilo jim, že jsou mezi lidmi. Někteří klienti si spíše než zahrát přišli popovídat.
Na žáky tak čekal nelehký úkol. Bylo zapotřebí jednat nesobecky a empaticky, mít velké pochopení a být ohleduplný. Mnozí žáci na konci dne sami přiznali, že chvílemi zažívali beznaděj a nebyli si zcela jisti, jak se k seniorům chovat. Měli však po celou dobu na mysli, že jsme svůj čas přijeli věnovat, neúnavně se proto snažili, aby seniorům dopoledne zpříjemnili.
V závěru dopoledne předala jedna z žákyň (Vendulka) ošetřovatelkám coby vzpomínku pro klienty krásně malované oblázky, na kterých pracovala se svou maminkou.
Žáci si přivezli neopakovatelné zážitky i veselé příhody. Při závěrečné reflexi, která proběhla ve škole, zaznělo mnoho podnětných postřehů. Všichni se zároveň shodli na tom, že bychom mohli podobnou aktivitu znovu připravit. Žáci při povídání se seniory zjistili, že mnozí klienti rádi zpívají, takže se zrodila myšlenka přípravit příště nějaký hudební program.
Závěrem bych chtěla dodat, že jsem na žáky 6.C velmi pyšná. Nebylo lehké komunikovat a trávit čas se zcela cizími, velmi starými lidmi a ještě se snažit jim zvednout náladu a zpříjemnit den, žáci to však zvládli na výbornou.
