Dospělí školou povinní – 2. díl
Rozhovor s panem školníkem Leošem Jaloveckým
Jakou práci u nás ve škole vlastně vykonáváte?
Moje pracovní náplň je dost široká. Nejprve se musím ráno pozdravit se všemi žáky, učiteli a zaměstnanci školy, potom začínají normální starosti školníka. Nejčastěji opravuji rozbité věci, od elektrotechniky až po odpad. Také provádím údržbu všech školních zařízení, například kotelny, která je důležitá pro teplo celé školy.
Co vás na této práci nejvíce baví?
Těší mě, že má práce není jednotvárná. Člověk si tak vyzkouší spoustu nových věcí, nenudí se a za den toho stihne spoustu. Také mám rád prostředí, ve kterém pracuji. Je hezké mít kolem sebe tolik mladých lidí.
Chtěl jste být školníkem už od mala, nebo jste se chtěl stát někým jiným?
Já a škola jsme od mala nebyli moc kamarádi. A to, že se na stará kolena stanu školníkem, jsem vůbec netušil. Spíš jsem chtěl pracovat jako elektrotechnik, dělat servis na elektrotechnických zařízeních, což mě vždy zajímalo. Ale práci školníka si velice užívám.
S jakými prosbami či problémy za vámi chodí žáci?
Občas děti něco vyvedou, takže sundávám různé figurky a maskoty. Někdy jim ve třídě nejde zavřít okno. To jsou spíše malé problémy technického rázu. Čas od času si se mnou také chodí popovídat deváťáci, například o různých středních školách, na které by se chtěli hlásit, či dostat.
Jaký by měl podle vás být správný školník?
To je hodně složitá otázka. Myslím si, že žádný člověk by ve své práci neměl být spokojený s tím, jak ji dělá, ale měl by se spíše snažit posouvat se stále dál a dál. Správný školník musí být velice dobrý diplomat, protože musí vycházet jak s žáky, tak s učiteli i vedením.
za MC Denisa Kapitánová a Dominika Macáková
