Rozhovor s Josefem Maršálem
Josef Maršál je známý především jako moderátor Toulavé kamery a pořadu Toulky Českem budoucnosti.
Jak sám uvedl, v mládí nevěděl, že se bude věnovat novinařině, proto ji ani nestudoval. Místo toho absolvoval Vysokou školu ekonomickou, z níž vyšel jako inženýr. První funkci v České televizi získal v roce 1990 ještě jako student, tehdy připravoval jako externista pětiminutové zprávy do zahraniční rubriky. Přestože se před kamerou zpočátku necítil komfortně, práce ho bavila, takže se jí nevzdal.
Ve volném čase se zajímá o přírodu a historii. Má rád kaktusy a též je doma pěstuje. A na chatě chová včely.
Rozhovor byl veden členy MC během besedy s Josefem Maršálem (na úvodní fotografii vlevo) v naší škole 14. 11. 2022.
Proč jste si vybral právě Českou televizi?
Já jsem takový veřejnoprávní produkt, mě nikdy bulvár neoslovil a ani neosloví. Nikdy bych nevydržel například na Nově.
Kdy jste začal svou kariéru v České televizi?
V srpnu 1990 jsem nastoupil ke Zdeňku Velíškovi do zahraniční rubriky, ještě coby student.
Jaký byl Váš nejbizarnější moment v České televizi?
Patrně v době tzv. televizní krize. Spali jsme v budově ČT ve spacácích, lidé nám dokonce nosili jídlo. Pamatuju si, že nám nějaká paní napekla bramboráky a pak jsme je v kýblu vytahovali oknem nahoru.
Poznámka redakce: Krize České televize nastala na přelomu roků 2000 a 2001, kdy se redaktoři České televize vzbouřili, aby zabránili politickému ovlivňování České televize, a vytvářeli vlastní paralelní zpravodajství. Občané demonstrovali před budou České televize na Kavčích horách.
V České televizi jste prošel spoustou pořadů, ve kterém se Vám líbilo nejvíce?
Nejvíce se mi líbilo v Toulavé kameře a v Objektivu. Díky těmto pořadům jsme mohli nejenom lidem se zdravotními problémy ukázat spoustu krásných míst, kam by se sami nemohli dostat. Například senioři jsou velmi vděční za tyto pořady.
Využil jste někdy reportáž z Toulavé kamery jako inspiraci k rodinnému výletu?
Ano, na řadu míst jsem se vypravil po zhlédnutí reportáže.
Je nějaká reportáž, která Vás zaujala nejvíce?
Takovou oblíbenou reportáž nemám, všechny jsou něčím zajímavé.
Která reportáž Vám utkvěla nejvíce v paměti?
Nejvíce mi utkvěla v paměti reportáž, kterou jsme natáčeli v Olešně, což je část města Mšeno, které se nachází na Kokořínsku. Točili jsme o skalních obydlích. Je tam opravdu nádherná krajina a rybníky. A kamarád tam má usedlost Štampach, kde provozuje rybářství, rád tam za ním jezdím, je to tam jak v ráji.
Připravujete teď něco nového?
Pokračujeme ve speciálu Toulky Českem budoucnosti, příští úterý (pozn. redakce 22. 11.) točíme poslední díl. Rádi bychom pokračovali v odhalování mimořádně schopných a nápaditých lidí, kteří se prosadili v evropském i celosvětovém měřítku. Osobně bych také v budoucnu chtěl zpracovat pořad o místech, kam se obyčejný smrtelník nedostane.
Natáčeli jste někdy s Toulavou kamerou o Dolních Břežanech?
Reportáže Toulavé kamery ještě zajímavosti Dolních Břežan neodhalily, ale v první řadě pořadu Toulky Českem budoucnosti jsme uvedli reportáž o centru HiLASE.
Se zahraniční redakcí jste jezdil i do zahraničí. Zažil jste někdy situaci, v níž jste se bál nebo v níž Vám hrozilo třeba vězení?
Necítil jsem se bezpečně na zahraniční cestě v Albánii, civilisté vykradli sklad těžkých zbraní. V Tiraně se po vyhlášení výsledku prezidentských voleb střílelo, po silnicích jezdily tanky. Nejsmutnější zahraniční cesta však pro mě byla ta do Bosny a Hercegoviny v 90. letech. Konflikt tam rozdělil vesnice, lidé se navzájem nenáviděli a příbuzní z jiných vesnic se setkávali na hranicích, kde se líbali, objímali a následně rozcházeli.
Zažil jste při práci někdy trapný moment?
Točil jsem speciál na západním Slovensku v obci Modra, tuším, kde jsme měli domluvený rozhovor. Při hledání respondenta se ale ukázalo, že sháníme již mrtvou paní. To bylo poněkud nešťastně zorganizované.
Pokud byste mohl na světě cokoliv změnit, co by to bylo?
Přál bych si, aby svět, ve kterém teď žijeme, zůstal zachován i pro další generace.
Tým MC
