Člověk a práce (8. C)

Vanilkové rohlíčky, mé nejoblíbenější cukroví. Proč? U jeho přípravy můžete i sedět, tedy jen chvíli, než ty rohlíčky nasázíte na plech, pak už "tancujete" u trouby, hlídáte ty rohlíčky, aby byly upečeny přesně tak, jak to potřebujete. Pak už jen obalit v moučkovém cukru smíchaném s tím vanilkovým, a máte hotovo. A tak jsme to přesně udělali při odpoledním vaření v kuchyňce. Skupinka byla opravdu malá, některé děti onemocněly. Těsto jsem dětem připravila před vlastním pečením, to prostě jinak nelze udělat. Ukázala jsem dětem, jak já z těsta připravuji rohlíčky. No nemám až takový odhad, tak prostě uštipuji kousky a vážím je, aby ty rohlíčky pak byly všechny stejné. Tak tady byl první údiv dětí..každý kousek 6 gramů? ..ano každý kousek 6 gramů, no můžete i 7 gramů, Pak hezky vytvarovat do podoby rohlíčků, aby byly stejné, to kvůli pečení. Tak ukazuji, jak správně zacházet s těstem, jak uválet rohlíček, aby z těsta nevznikla placka. Hezky jemně válet prstíky a netlačit...A tak všichni váží a zkouší, aby rohlíčky byly vzhledné. Děvčatům se daří lépe, kluci přeci jen mají asi cit pro něco jiného, nevadí, až se rohlíčky upečou a obalí v cukru, trošku se ta vizáž rohlíčků vylepší. Rohlíčky vyžadují jako každé cukroví trpělivost...Ozývá se hlas chlapce, no už mne to nebaví. A já odpovídám:" Když nic jiného chlapci, aspoň budete do budoucna vědět, co takové cukroví dá práce, to je dobrá zkušenost. Ale rohlíčky jsme zdárně upekli, nic jsme nespálili... máme hotovo... Tak přejeme všem šťasné, veselé a pohodové Vánoce a k tomu ty vanilkové rohlíčky (myslím ale, že kluci je snědli cestou domů)...