Kovářské dopoledne u pana Hrušky (1.A)
V pátek 23. května jsme si s naší třídou dopřáli opravdový zážitek – vypravili jsme se totiž za řemeslem, které dnes vídáme už jen zřídka...
Před školními dílnami na nás čekal pan Stanislav Hruška, bývalý pan školník a zároveň dědeček jedné z našich žákyň, který se věnuje krásnému a poctivému řemeslu – kovařině.
Děti měly možnost zblízka poznat, co všechno obnáší práce kováře. Pan Hruška nám s nadšením ukázal nejrůznější náčiní, které ke své práci potřebuje – a že některé kusy byly pěkně těžké! Děti si je mohly nejen prohlédnout, ale i zkusit zvednout a osahat. Největším lákadlem však byla pec, ve které bylo více než 1000 °C. Zde se rozehřívalo železo, které se pak mohlo tvarovat.
Pan kovář nám nejen celý proces podrobně vysvětlil, ale dovolil dětem, aby se samy zapojily. Každý si mohl zkusit přiložit ruku k dílu a pod jeho vedením udeřit kladivem do rozžhaveného kovu. Byla to opravdová zkušenost, kterou si jen tak někdo nevyzkouší!
Společně jsme pak sledovali, jak se z dlouhého kousku železa postupně stává krásný kovaný had. Děti byly nadšené a pan Hruška je všechny velmi chválil za šikovnost i zvídavé otázky. V závěrečné besedě nám pak vyprávěl o své práci, o tom, co všechno kováři dříve vyráběli, a dokonce i o tom, jak pomáhal vytvářet velká kovaná vrata pro zámek – práce náročná, ale nádherná.
Z celého dopoledne jsme si kromě krásného zážitku odnesli i konkrétní výsledek – našeho společného železného hada, který nám tuto výjimečnou událost bude ještě dlouho připomínat.
