Recenze z RedAkce
Loutkový film vznikající 13 let konečně v kinech!Slyšeli jste správně! Animovaný film Život k sežrání vznikal pod vedením režisérky Kristiny Dufkové 13 let. Od 17. října 2024 se loutkový film hraje v kinech. Jednou z mnoha zajímavých informací o výrobě filmu je, že záběry byly snímány na pět malých foťáků Nikon Z6, které měří 20 až 30 centimetrů. Tyto snímky se potom daly do kupy a vzniklo tohle nádherné dílo! Zajímavostí taky je, že film není originálním příběhem. Je totiž natočen podle stejnojmenné knížky od Mikaëla Olliviera. Film začíná s dvanáctiletým Benem na hřišti, když se zrovna připravuje na první školní den. Ve škole si všímá, že holky v jeho třídě už nejsou jenom obyčejné holky, ale že se z nich už staly vyspělé slečny! Obzvlášť Klárka se Benovi zalíbí nejvíc. Ben je ale šikanován kluky ze školy kvůli tomu, že má nadváhu. Později od lékařky zjistí, že spadá do obezity. Ben se do Klárky zamiloval natolik, že se kvůli ní dokonce rozhodne zhubnout. Po návštěvě u dietní poradkyně Ben doopravdy začne hubnout. Jak jde příběh dál, dozvídáme se různé věci o Benovi, například to že miluje hudbu a vaření. Film má velmi zajímavý příběh. Konec jsem opravdu nedokázala předpovědět. Vytkla bych mu jen to, že některé chvíle byly trochu zdlouhavé. Přeci jen film trvá 79 minut. Některé scény bych proto zkrátila. Průběh natáčení filmu mě ale neuvěřitelně fascinuje! Když si chci představit, že na něčem pracuji 13 let, nejde mi to... Lidé, kteří na tomto neuvěřitelném díle pracovali, určitě mají trpělivosti na rozdávání! Pokud byste se chtěli na tento rodinný film podívat, najdete ho aktuálně skoro v každém kině. Třeba z naší školy už film zhlédly všechny šesté třídy, 22. listopadu v dolnobřežanském kinosále. Celkové hodnocení: 85 % za RedAkci Júlia Macáková |
|
Když smích přehluší tragédii, Monteky i CapuletyNa první letošní představení s Klubem mladých diváků jsme se vydali 13. listopadu. Tragédii Williama Shakespeara zpracovanou Divadlem na Vinohradech jsme s KMD měli zhlédnout již loni, nicméně kvůli nemoci bylo představení nahrazeno. Napodruhé nám to vyšlo! Známá hra Romeo a Julie pojednává o dvou veronských milencích, jejichž lásce osud opravdu nepřál. A toto zpracování už vůbec ne. Původně tragický příběh byl předělán do jakési předstírané komedie, která ho nejspíše měla osvěžit (nepovedlo se). Milostný vztah mezi hlavními postavami byl přehlušen ostatními a Romeo působil jako partner pro Julii, která v příběhu přeskakovala z mladé dívenky s medvídkem v ruce na dospělou ženu, až příliš staře. V Divadle na Vinohradech jsme se už podruhé bohužel setkali se špatnou jevištní mluvou, takže v částech, kdy se smálo celé přízemí, jsme my nahoře jen zmateně koukali. Někomu mohly vadit časté sexuální narážky a vtipy, které se ale, nutno podotknout, v Shakespearově originále v jiné formě také objevují. Jen špatné stránky hra ale určitě neměla. Diváka mile překvapila nádherně vymyšlená scénografie. Do děje nás na začátku uvedla tajemná postava v podání Tomáše Dastlíka, jehož roli v něm si každý vyložil jinak. Postupně se Dastlík totiž objevoval v různých částech příběhu a na konci znovu promlouval. Zajímavé mi připadaly také bál v domě Capuletů a závěrečná scéna, v níž Romeo s Julií tragicky umírají, neboť je doplňovaly červeně oblečené tanečnice se svíčkami v rukou. Celkově hra nebyla těžká na pochopení, což umožňuje zhlédnutí představení jak starší, tak mladší generací. Celkové hodnocení: 65 % za RedAkci Dominika Macáková |