Za pověstmi na Vyšehrad (4.C)

Na naše nejstarší české pověsti jsme si chtěli tak trošku sáhnout, a tak jsme se jedno pondělní dopoledne vypravili na místo, které je pověstmi přímo opředené!. Tu nejznámější, o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi, nám paní učitelka četla téměř u hradeb, ze kterých podle vyprávění statečný bělouš neváhal skočit,aby zachránil svého pána. Přečetli jsme si také o Libuši a jejím proroctví. Prohlédli si sochy J. V. Myslbeka, které zase připomínají pověst Dívčí válku a Lumír a Píseň (tu jsme tedy neznal vůbec nikdo). Paní učitelka nám ještě prozradila, proč jsou blízko dávného hradiště tři kamenné hranoly zabořené do země a vybídla nás, abychom si vyzkoušeli pozitivní energii tohoto místa.My jsme tedy většinou nic necítíli, ale paní učitelka říkala, že ji jako zázrakem přestal bolet zub! Tak nevíme....!? No a protože jsme naši výpravu za pověstmi uskutečnili hned po Dušičkách, nezapoměli jsme zajít na Vyšehradský hřbitov, místo odpočinku významných českých osobností, a ukázat si i společnou hrobku - Slavín. Měli jsme s sebou svíčky, takže jsme jimi ozdobili náhrobek Boženy Němcové, Bedřicha Smetany, Karla Hynka Máchy, Mikoláše Alše, Antonína Dvořáka a dalších. To už se do nás ale dal hlad, zima a chuť na svačinu. Kdo měl s sebou nějaké "drobné", mohl si dopřát i slaďoučkou horkou čokoládu u stánku s občerstvením. Cestou do školy jsme u Kongresového centra zjistili, že se letos v červnu bude v Praze konat Olympiáda dětí a mládeže. To nás trošku motivovalo k dalšímu společnému výletování! Tak uvidíme!