Návštěva Zemědělského muzea v Hodkovicích (1. A)

Vše začalo ranním setkáním u červeného Optimisty. Po rozloučení s rodiči a po připomenutí všech pravidel výletu jsme vyrazili k autobusové zastávce. Pana řidiče jsme pěkně pozdravili, chytili se držadla či posadili. Dorazili jsme tam hned, neboť jsme jeli pouze jednu zastávku. Jakmile jsme se dostali před muzeum, už na nás čekal jeden z pracovníků s úsměvem na tváři - pan inženýr Galovič. Osvětlil nám plán dopoledne. Pěkně zrekontruovaný sál nám sloužil jako místo odpočinku a pozdější svačiny. Ráno jsme začali návštěvem muzea. Dozvěděli jsme se všechno možné o řemeslech, která jsou dnes téměř zapomenuta. Po prohlédnutí vše pomůcek, potřeb, nářadí a nástrojů, jež byly třeba pro konkrétní činnost jsme se přesunuli do modernější doby - do doby motorových strojů jako jsou traktory, stroje na setí a sázení atp. První část jsme ukončili v místnosti, kde byla miniatura železnic a vláčků.

Po svačině jsme se už těšili na prohlídku kravína a na zvířátka. Slovo si vzal druhý milý pracovník navštíveného místa - pan Patrik Maňhal. S ním jsme viděli mnoho kraviček, které odpočívaly ve svých kójích či se procházely za něčím k snědku. Jedna kravička z nás byla tak překvapená, že uklouzla, ošklivě spadla a poranila si nohu. Věříme, že se jí daří lépe. Nesmíme zapomenout, že jsme měli příležitost se dostat až k paním dojičkám. Dnes již velkou část dojení obstarávají stroje, které ale na vemeno musí člověk nasadit. Kravičky jsou na to zvyklé a tak poslušně stály a čekaly, než se stroj uvolní. Nejvíc jsme ale samozřejmě byli natěšení na telátka, která si třeba budeme moci i pohladit. Při přechodu za mláďaty jsme měli štěstí na kravičku, které se právě rodilo malé telátko. Snažili jsme se být velmi potichu a raději hned odešli. Na konci celého rozlehlého kravína už na nás čekala krásná telátka. Museli jsme dělat pomalé pohyby a příliš nemluvit, neboť některá byla velmi plachá. Jiná však zase se zvědavostí koukala a nebála se i přijít pro pohlazení. Nechali jsme se tak unést krásným zážitkem, až jsem zpět pro své věci a na autobus skoro běželi. Další spoj by jel až za hodinu a to bychom už měli hlad. V rychlosti jsme se rozloučili, poděkovali za pěknou prohlídku a už pospíchali na zastávku.

Odpoledne ještě přišla zpráva od našich průvodců s pozdravem, poděkováním za návštěvu a pozváním na Farmářský den v sobotu 27. května. Tam můžete určitě s dětmi zavítat. Přílohou byla také fotka telátka, které se v době naší navštěvy klubalo na svět. Povedlo se mu to znamenitě. Další šikovná kravička do kravína v Hodkovicích...